Soutěž větroně 2014
Ve dnech 7. a 8. června 2014 se na našem letišti konala soutěž polomaket větroňů. Byl to již třetí ročník, kterého se tradičně účastnili piloti modelů větroňů z Polska, Slovenska a České republiky. Létaly se dvě úlohy, jedna je průlet bázemi, tam se větroň odpojí od vlečné ve výšce 300 m a už letí do startovní pásky, která je zároveň kontrolovaná báze, kde se musí otočit a pokračovat dále. Úkolem je během pěti minut zaletět co nejvíc průletů a přistát na čas. Ten se zastavuje při prvním dotyku modelu se zemí. Toto se dnes většině pilotů daří splnit. Samozřejmě se za každý oblet tam a zpět započítává za 50 bodů a potom ještě přistání v ose dráhy je za 100 b. Když se model zastaví a je otočen o více jak 90 st., tak získává už jen bodů 50. No a přistání mimo letiště je potom za nulu. I to se bohužel stává. Druhým úkolem je termický let, který začíná ve výšce 300 m odpojením od vlečné. Tam platí co sekunda, to bod. Při nedodržení deseti minut do přistání se počet chybějících nebo přebývajících sekund od maxima odečítá. Hodně záleží na vylétanosti, štěstí a dobrých termických podmínkách. V letošním ročníku, kdy na obloze nebyl ani mráček, to byl docela boj. A počasí? Letos jsme si toho tepla opravdu užili…. Náš pořádající klub ovšem myslel i na to, aby nikdo nestrádal. K dispozici bylo jak nealko, tak točené pivo. Nechyběly ani chutné grilované klobásy. Jako vlekař k nám tento rok přijel Jirka Vaculík z Jeseníku, který odlétal převážnou většinu vleků. Klobouk dolů nad jeho pilotáží a také výdrží. Těch startů nebylo opravdu málo. Jako druhý pilot vlečného modelu přijel z Waršavy Krzysztof Kilián, který sám i soutěžil s maketou větroně Orlík Olympijsky. V pátek navečer vyvlekal cvičně několik větroňů i Radim se svým Porterfieldem. Letos k haváriím větroňů naštěstí nedošlo, bohužel ale krásná Wilga polského vlekaře utrpěla při nouzovém přistání značné poškození. V sobotu se přitom odlétala celá soutěž. Večer jsme pak trávili ve skvělé náladě pod pergolou a u ohně, kde se neustále něco grilovalo. Nedělní slunečné ráno pomalu probouzelo všechny spáče. Po snídani se opět sestavovaly modely, aby mohly brázdit vzdušné proudy. Nejdříve ale došlo na vyhlášení výsledků a potom následovalo volné létání. To trvalo do odpoledních hodin, kdy se naši přátelé začali balit a připravovat k odjezdu domů. Myslím, že to byla vydařená akce. Kamarádi z Polska i Laco Vašek ze Slovenska byli spokojeni a přislíbili účast na dalším ročníku. Nezbývá než si přát takových setkání více. Od pilotů z Polska jsme dostali pozvání na jejich aerovlekové polétání. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravách, zázemí i s organizací soutěže. Bez vás by to kamarádi nešlo.
Díky moc, Milan
foto je zde a video zde a od kamarádů z Polska zde a zde